Tvořeníčko od srdce: Když jí miluješ , není co řešit...

čtvrtek 3. února 2011

Když jí miluješ , není co řešit...

ani ve snu by mě nenapadlo, že můj devitiletej Mára by mohl sednout za šicí stroj a nedejbože něco ušít !!! Až nedávno jsem obdivně četla blog na Marině, jak si jeden úžasnej 9 letej šikula ušil Pepana a tak jsem to dala přečíst svému milánkovi, hned jak dočetl prohlásil : "si taky ušiju Pepana " ( trochu jsem v duchu zalitovala, protože jsem si říkala , že to není dobrý nápad), ale abych svého syna nesrážela, řekla jsem ,že zítra to teda může zkusit. Byl nemocnej, ráno vstal a kupodivu na to nezapomenul. Nebyla byl to ale jeho hodná duše, kdyby z jeho úst nevyšlo " mami víš komu toho Pepana ušiju ???" nemusela jsem dlouho přemýšlet, protože mi bylo jasné, že jeho sestřičce Terezce. Když mi přišlo lednové číslo Mariny Pepan se mi fakt líbil , ale v duchu jsem se trochu zaradovala , že je pro kluky a tak ho naše Tery nebude chtít. ÓÓÓ jak jsem se spletla, jak jsme o Pepanovi začali mluvit, vzala ráno časopis a našla Pepana .. a pak už bylo jen slyšet celý den " Mamííí ušiješ Pepana " do dnešního dne na něj pořád koukala ( dnes dorazila nová Marina a už máme nové hobby osla Emu) . Ale abych se vrátila k Márovi a Pepanovi , nikdy bych nevěřila, že dokáže sednout ke stroji a šít pomalu a hezky. Jak jsme byla překvapená. Střih jsem mu zmenšila a vytiskla on ho vystříhal , vybral látku našpendlil a začal šít , byla jsem jen technický dozor a poradce , co vždycky řekl jak dál. Pak ušil ostny, udělal jich míň , protože v osase by mu to dělalo problémy, zmenšila jsem ho fakt dost ( bestie škudlící látku, kdyby se to nepovedlo ) jen jsem mu na tělo udělala čáru kudy vést steh, když obě půlky k sobě přišíval, sešil břicho, všít ho dovnitř jsem mu , ale pomohla, páč jak jsem ten střih zmenšovala tak mi trochu dost neseděl ... a měl by s tím chudák problém, to už jsme dělali večer když Tery spala, chtěl jí ráno překvapit a tak do půl jedenácté dodělával. Když byl Pepan v noci dokončený vzal ho k sobě do postele a ráno hned jak malá vstala jí ho donesl! To bylo radosti ♥♥♥. Jásala , to je Pepan !!! Maminka ušila Pepana!!! Vyvedla jsem jí z omylu a řekla Mareček ušil Pepana, malá to zopakovala jako yb to bylo na denním pořádku. Mary zatím zářil štěstím , hned si řekl o pusinku, kterých se asi nikdy od své sestry nenabaží, letmo jednu dostal a pak už Tery s Pepanem někam utekla. Miluju nadevše své děti a miluju svého Máru pro jeho laskavou a milující duši a srdíčko . Myslím, že jednou přijde čas , kdy budu při pohledu na Pepana se slzou v oku vzpomínat na to ráno , a jaké to bylo krásné , když byly děti malé... doufám , že to bude ještě dlouho trvat... a jsem fakt pyšná na to co dokázal... Ovšem dnes koukl na oslosaura a řekl no a toho taky ušiju...